brezostlilly

Vzala jsem si příklad z Petry Hamtilové z ch.s. Foxy dreamer, která moc hezky psala o průběhu březosti Dennynky a rozhodla jsem se takový deníček sepsat taky, je to psáno v průběhu obou měsíců, co byla Lillynka těhulka :o)).

3.3.2010 - o tom, jak jsme byly Lijánku krýt, je vše napsáno na stránce o štěňkách, každopádně tím musím začít, takže dnešní den proběhlo první Lijánčino krytí, vše proběhlo bez problémů a přirozeně, ačkoliv před dvěma dny krev ukazovala, že by to ještě vůbec jít nemělo a to ode dneška ještě tak po dobu tří dnů, nicméně Lilly si to určila jinak a řekla si, že není třeba cestu za manžílkem protahovat a že už by to teda jako šlo :o)))). Pismejkr opravdu vůbec neváhal a během chviličky byl s Lijou svázaný, to trvalo cca třicet minutek :-).

5.3.2010 - probíhá další, druhé krytí, Pišinek ale říká, že už mu Lija voní o něco méně a dělá trošku drahoty, uždibuje klacík a krásně si na dvorečku hrají :-D. Takže ho Lenka zavřela a Lija šla na chvilku do boudičky, aby se nástup zopakoval, Lillynka byla vzatá znovu na dvůr, Pišinek znovu přiběhl, ale že prý teda jako nevíí a tak se Lilly ujala vedení, začla Pismejkra packovat a to by bylo aby odolal !!! :-D Vše proběhlo opět tak jak mělo, Lilly říkala, že jako by to šlo, opět proběhlo ukázkové svázání cca půl hodinkové a pak honem chvilku odpočívat, Lillynka je teda opravdu unikát, protože v obou případech se jí to líbilo, ale jak byla svázaná, tak si uvědomila, že se nemůže hejbat a rozhodla se, že nám trošku zazpívá, jako že je to na ní moc dlouhé, princezna naše :-D

16.3.2010 - 14 den od 1 krytí - Zatím nebylo nic moc, co psát, jestli je Lilly těhulka, se pozná cca v polovině březosti (my pujdeme o pár dnů ještě později). To že je nehorázně rozpapkaná, to teda jo, ale to určitě nepřikládám zatím k březosti, ale k tomu, že ještě trošku doháráváme, stejně se chovala i loni na konci hárání :o) Jen začala bejt taková hodně tulivá, nevím, jestli to s tím má něco společného, ale Lilly, která má doma raději spíš klídek a nemusí se na nikoho moc mačkat, když spinká, zničehonic leží jen u mě a každou chvilku si mi vleze na klín, já si lehnu a ona si lehne na mě a takhle je schopná usnout, hlavně, když jí moje ruce neustále drbou :o)) A taky mě pořád pusinkuje, což normálně taky moc nedělá, teď se mazlí a pusinkuje prostě pořád :o)))). No uvidíme, jestli to má něco společného s případnou březostí nebo se Lilly třeba jen změnila a od teď bude mazlivka mazlivá :-)))). Co mě zatím trošku znepokojuje je výtok, který ještě pořád má, zatím nemá žádnou barvu, která by mě vyděsila natolik, abychom letěly na veterinu, pořád to trošku přikláním k tomu, že dohárává, výtok je tmavá krev, dost často už zaschlá, uvidíme, pokud se něco změní či zhorší, budem muset zajít na veterinu :o((( Každopádně už bych byla ráda, kdyby to celé ustalo a výtok nebyl žádný a já se v klidu mohla těšit, zda miminka budou nebo ne !!

18.3.2010 - 16 den od 1 krytí - Výtok viditelně zeslábl, nicméně pořád ještě tvrá :o(( Optala jsem se na jedné veterině, bylo mi řečeno, že takhle dlouhé dočištování se znamená pravděpodobně to, že Lija nezabřezla, takže mě chytl první opravdový záchvat, né že by mi šlo mít miminka za každou cenu, ale tomu těšení se na ně, prostě nejde odolat, nejde tomu zabránit a když se pak dozvím takovouhle věc, tak mě to dostalo :o((( Napsala jsem tedy ještě pár kamarádům a i jsem se zeptala na různých forech, dozvěděla jsem se, že spousta feneček má po krytí průběh hárání naprosto normální, že nepřestanou hárat dřív a miminka z toho jsou, kamarádka Eva z ch.s. Bestiolina mi napsala, že její fenečky po krytí háraly dokonce ještě tři týdny, že tedy taky trošku plašila, nicméně i tam miminka byla, takže se snažím brát to tak, že se Lija ještě stále trošku dočišťuje a zkouším brát v potaz i to, že její hárání je pokaždé delší než tři týdny, pokaždé končila čtvrtým týdnem. Výtok nemá špatnou barvu, je jen tmavší ale žádný zápach, na veterinu tedy zatím ještě stále nejdeme, za prvé nechci v tomhle období Liju brát mezi pacienty a za druhé, když nejde o zánět, tak nám v tuhle chvíli stejně nikdo pomoci nemůže, jestli je Lija těhulka nebo ne opravdu ukáže až sono, na které pujdeme tedy v tom třicátem dni a že to budou ještě nervíčky :o(((( Byla bych ráda, kdyby výtok ať už je jakýkoliv, ustal úplně a tak strašně ráda už bych viděla na bříšku nějakou změnu, i když třeba jen maličkatou !! Jinak Lilly je nehorázný mazlík v této době, moc se ode mě nehne a to pozooor, ani venku, s ostatními si tedy hraje, což mě taky trošku uklidňuje, kdyby bylo něco špatně, byla by víc apatická, což tedy rozhodně není, chjo, doufám, že to dobře dopadne :o((. Na fotečce Lilly sice nějaké bříško má, ale to ještě určitě nepatří k březosti, ona je vždycky po hárání lehce nenasytná no :o)))) Ale určitě jí nepřekrmuju, dostává zatím svou normální dávku, nic nezvyšuju, jen prostě po hárání je trošku cvalík, byla bych ráda, kdyby se bříško ale přece jen za těch 14 dnů začalo zvětšovat, moooc ráda bych bylaaa :o)

21.3.2010 - 17 den od 1 krytí - Od pátku výtok zmizel, uffff :o)) Ale zatím na Lilly nic nepozoruju, až na její mazlivost a žravost, což zas ale u té blondýnky není nic, s čím bych se setkala poprvé :-D. Doufám, že už se žádný výtok v jiných než bezbarvých barvách neobjeví a já budu moct být klidná, tedy až do ultrazvuku, na který plánujeme jít 3. dubna. což je ještě 12 dní !!! :-/ Dřív to ale podle mě nemá cenu, 21 den je podle mě opravdu moc brzo, tak to necháme na ten měsíc, i když pořád nějak nevěřím, že se zadařilo, už bych ráda viděla nějakou změnu, zvětšování cecíků, bříška, cokoliv, jen aby se už něco ukázalo. Dočetla jsem se, že největší důvod nezabřeznutí fenek, je dlouhá pauza mezi háráním a tu má Lilly roční, no uvidíme, já se kdyžtak pak u sona zhroutím (když tam nic nebude) a budeme vesele pokračovat v agiliťění no :o)))

Lilly 17. den březosti

24.3.2010 - 22 den od 1 krytí - Tak se nám blíží den, kdy půjdeme s Lillynkou na sono, teda pujdeme až tak za deset dnů, ale i tak to nakonec letí :o) Vůbec si neumím představit jaký bude výsledek, protože to, co zatím sleduju může být klidně jen falešná březost :o( Lilly maličko zesílila v hrudníčku, normálně je stejná jako Žaža, obě jsou takový jemný typ, ale teď má oproti Žaže záda docela široké a má maličko i pupíček, z jídla by to být nemělo, stále dostává svou normální dávku a ven chodíme docela dost, je teplo, tak máme procházky takové jako vždycky, zatím není důvod jich ubírat :o)). Lijánčina mazlivost pokračuje, příjde mi že venku běhá pomaleji, jako by se šetřila, ale když to na ní příjde, dokáže pěkně řádit a já mám co dělat, abych jí udržela klidnější, aby do ní nikdo silně nevrazil nebo ona do někoho, protože jak začne řádit, tak jí je tohle tak trošku jedno :o). Ale jinak se na procházkách drží spíše mě, jen to její ,,zmizím během jedné vteřinky,, tak uplně nepřestalo, trošku se o to snaží pořád, ale příjde mi, že jen vyloženě u nás v parku, kde jí to prostě nebaví, ona ráda průzkumničí, park je nuda no :o) Zas mám dvě fotečky, jednu stojící a jednu jak ukazujeme bříško, je vidět, že nějaká změna tam opravdu je, hlavně ten klid při focení na zádech, Lija tohle normálně nemá moc ráda, ale teď se jí líbí když dostává pusinky na pupíček :o)))) Chjo, už jen vědět, jestli jsme březí falešně nebo opravdově, to čekáááááááníííí :-))).

3.4.2010 - 32 den od 1 krytí - Dostaly jsme se cca do půlky březosti, ano už píšu březosti !! :o) Protože 30 den k nám přijela moc hodná kamarádka veterinářka Katka Malíková se skvělou sestřičkou Ernou a přivezly s sebou i sono :o) Já sem původně sono už ani nechtěla a to hlavně ze strachu, že nám nic neukáže :-D Další důvod byl taky ten, že sem nechtěla Liju stresovat tím, že bychom jí násilim musely držet na stole na veterině, to ona hodně trpí, ačkoliv naší paní veterinářku má moc ráda, tak jsou věci, které se jí prostě nelíbí a basta :o) Napsala jsem tedy Katce, co si o tom myslí a dostalo se mi odpovědi, že klidně může přijet se sonem k nám domů a tak teda joooooo tak jsem do toho šla :-) Teda Lilly do toho šla, já ne, já u toho jen byla :-) Začínám mít pocit, že sem březí já a né Lillynka, dle těch stavů je to víc než jasné, to sou nervy !!! :-D Holky přijely kolem osmé hodiny večír, já už byla jak na trní, v sobě prášek na nervy a div jsem neomdlévala :-D Psíci tety pořádně přivítali, Majk teda až moc, nakonec jsem je pro jistotu zavřela, protože Majky se o Liju při všem dost bojí a i ted to dal najevo, za dveřma plakal a pak štěkal a ani paní doktorce ani sestřičce úplně nevěřil, je to prostě cvok, já to říkám pořád :-) Pokud budeme dělat kontrolní sono (zda vše probíhá jak má), veme pak mamka psíky ven, protože tohle rušilo hlavně Lillynku, která díky tomu (a ano taky díky mým nervům) nebyla úplně v klidu, proto sono trvalo opravdu úplně kraťoučkou dobu, abychom jí nijak nevystresovaly :-) Než se sono k Lije přiložilo, řekla mi Katka, že se jim ještě nikdy nestalo, že by fenka nebyla březí, vykřikla sem v tu chvíli zcela nervově vyčerpána :-D že tedy budeme první !!! :-D Sono bylo přiloženo na bříško, já vyjekla no a nic tam není !! a sestřička Erna lehce povídá, jé hele támhle je :-) A ono joooooo bylo taaaaam :-))) Bezpečně nám dnes sono ukázalo tři miminka, tři bijící srdíčkaaaaaa :-)))) Kdo ví, třeba je tam ještě nějaké schované, ale v tuhle chvíli víme, že můžeme očekávát tři Lijánky nebo Písmejkry :-)))) Teď nám nezbývá nic, než dávat na Lijánku pořádný pozor, aby se nic nestalo, aby vše probíhalo jak má, doufám, že to půjde a že se nic nestane, DOUFÁM !!!! A samozřejmě vkládám i fotečku Lillynky ze včerejška, čili z 31 dne březosti :)))

7.4.2010 - 36 den od 1 krytí -Začíná mi připadat, že nám roste bříško :o) Tedy opravdu nám oběma, Lije z těhotenství a mě z toho jak se cpu sladkym, abych trošku zahnala nervíčky :-D Lidi při venčení už trošku začínají poznávat, že Lija není najednou ta štíhlá laňka a že si mysleli, že asi bude těhulka :o) Teď už to půjde s bříškem asi rychle, tedy pokud je uvnitř vše v pořádku !!! Příští týden zase přijede Katka se sestřičkou Ernou, abychom se na miminka znovu podívaly, už za většiho klidu, bez ostatních pejsků a Lija bude stát, když se jí nechce dělat hají, už teď jsem maličko nervozní, aby tam pořád miminka byla :o) Ale já doufám, že snad jo, žádné výtoky, co nemají být zatím nemáme, bříško roste, tak dofuám, že se miminkům daří dobře :-) Lijánka od včéra dostává jídlo rozdělené do tří dávek, nepřekrmuju jí, ale dávku už zvýšenou má a když jí víckrát, je jí líp, i když venku je to neustálý boj o žrádlo :o))) Je neskutečně mazlivá, co do teď moc nedělala je to, že když se mazlím s někym jinym ze smečky, příjde a snaží se dostat místo něj, to začala dělat vyloženě až teď, prostě potřebuje drbaaat :o) A hrozně se jí líbí, když jí drbu lehce na bříšku a povídám jí, kdepak že jsou ta naše miminka, to leží, ani se nehne a je celá stuhlá a když přestanu, začne se válet a dělat xichtíky, abych jako pokračovala, že se jí to túze líbí !! :))) Taky jsem začala přisypávat do jídla granulky pro březí fenečky, které pak budou papkat i mrňousci, to Lije samozřejmě chutná ještě víc, i když bych řekla, že už to ví nepůjde :o))) Je na mě doma ted dost fixlá, takže jsem ted zrušila veškeré agi a holt psíci počkají, až budeme moct zase vyrazit, ale mají náhradu v podobě tanečků, frisbee, slalomu a zatím ještě docela dlouhých procházek, i když mi včéra prvně přišlo, že ke konci Lija už zpomalovala, no a bude hůř :o) Jsem hrozně ráda, že mám takové kamarády jako je Ivanka a Janička a Míra od jennynky a toničky a Martinka s Tessou a Mínou, které jsou ochotné kdykoliv přispěchat na pomoc a ihned si případně vzít pejsky k sobě, za to moc díky !! :o) Oni pak psíčkové k tetičkám poputují, pár dnů před porodem a na nějaký ten den po, aby měla Lilly naprostej klid a já se mohla věnovat jen jí, tak doufám, že dál vše půjde jak má a nevyskytnou se problémy, moc si to přeju !!! :o)))

18.4.2010 - 47 den od 1 krytí -Trošku jsem se zapoměla se psaním, ale jak jsem vše psala v poslední době do novinek, úplně mi vypadlo, že mám pokračovat se psaním našeho kalendáře :)) Takže máme dnes 47 den od prvního krytí a jak jsme si na malou chviličku myslely, že Lilly zabřezla z druhého krytí, tak se mi ještě Katka jukla do tabulek a podle velikosti miminek a podle dodělané kostřičky to tedy v den sona byl 41-42 den. Přikládám fotečky, kterak od toho 36 dne Lillynka krásně zkulatela, už opravdu vypadá jako nastávající maminka a neskutečně jí to sluší !!!! Včéra jsme se byly podívat s Martinkou, Tessou a Mínou ve Stromovce, šly jsme hezky v klídku, pomaličku, ale už jsem viděla, že je to na Liju celkem dost, i když samozřejmě měla každou chvilku picí pauzu a taky jednu větší, aby si odpočinula, i tak se ale zadýchává a chvilkama de pomaleji než krokem, takže od této chvíle sice úplně pidi prochajdy mít nebudem, pořád budem chodit jak jsme tu zvyklí, ale už jen v okolí bydliště, abychom to případně mohli kdykoliv stočit pěkně domů do pelíšku :o)) Chvilkama se u nás objevuje světlý hlenovitý výtok, což je správně, tak to má být :-) Druhé sono ukázalo to samé, co první, tři miminka, dvě na levé a jedno na pravé straně, takže myslím, že to tak skutečně bude, že se jich tam víc neskrývá, ale uvidíme, třeba budem překvapení :o)) Každopádně už jsem psala, tři miminka je krásné číslo a určitě by nám to i stačilo ! :)) Dneska po dalším z pravidelných úklidů - jsou teď víc než pravidelné, aby vše bylo čisté, uklizené, aby se nic nestalo, jsem Lije už dala na zem bedýnku, zalíbila se jí okamžitě !! Samozřejmě se v ní střídá celá smečka, protože je to zase něco nového :o)) Ale Lijánce je tam moc příjemně, vycpala jsem pelíšek polštářem a tam se s tim bříškem opravdu dobře hajá, nikde nic netlačí, takže myslím, že problém se zvykáním si na bedničku, skutečně mít nebudeme :))) Ještě nám u ní chybí maličké dodělávky jako koupit do ní kobereček, vymyslet jak udělat ty protizlahávací zábrany a pak bude hotovo :o) Moc za něj díky páníčkovi od bígličky Karinky, který nám jí věnoval, nebýt jeho, nevím kde bych bednu sháněla, sama bych jí asi nevyrobila, při mé zručnosti :-DDDD Takže MOC DĚKUJEME !!! :))) Jinak se zatím až tolik zvláštního neděje, Lija je na sebe tedy už dost opatrná, i když jí občas musím dávat na vodítko, protože má sem tam tendence jít řádit a jídlo už jí dávám 4x denně, správnou dávku, ale už rozdělenou takhle víc, protože je Lija prostě hladová a když takhle papá, je jí dobře :o)) A teď ty slíbené fotečky za posledních deset dnů, stačí jen pár, ty největší změny nás teprve čekají :o)))

37. den

39. den

45. den

47. den - poznáváme nový pelíšek :-)

a tady jedna opravdu už pěkně tlusťoučká :o) Nebojte bříško otírám ručníčkem namočeným v teplé vodě, když příjdeme zvenku, jen tady jsem si všimla až později, teď už dávám větší pozor :o))

22.4.2010 - 50 den-Máme za sebou druhé očkování proti herpes viru, Lijánka paní doktorce v ordinaci zbodla, co mohla :-) Ona tam má totiž takové lahodné sušenky pro pejsky a to jako my můžeme ! :-D Očkování vůbec nebolelo, v tu chvíli jednu sušenku Lija žvejkala, takže si nějak nestačila všimnout, že přilítla včelička :-) Bříško jsem prohmatávat nenechala, paní doktorka sama říkala, že by jí to mohlo být nepříjemné a že pokud máme sono, že to ani být nemusí, pokud nejsou žádné výtoky co být nemají, je to v pořádku :) Výtoky teda máme sem tam, ale jen ty čiré hlenovité nezapáchající, což je pro druhou polovinu březosti normálka :o) No a protože už jsme na veterině byly, udělala jsem obr nákup, nakoupila jsem co se nejvíc dalo, aby už to bylo k porodu, betadinu, mini flaštičku s dudlíkem a mléko, to kdyby se nám přihodilo, že by třeba Lija neměla dostatek mléka, ale na to zatím teda rozhodně nevypadá, mléčnou žlázu začíná mít pěkně plnou (tedy tak akorát :o), ale chci být připravená na vše, aby se pak nestalo, že budu poletovat a plašit že nemám čim krmit :-D Takže to tu je a já sem v klidu :o))) Pak odsávačku, aby se miminkum odsála plodová voda z nosánku, sterilní rukavičky, ty věcičky na pupíček, jejichž názvy jsem už zapoměla, no prostě to tu začíná skutečně vypadat jako v porodnici :-D Protože už cca za těch osm dní to na Liju může přijít, je lepší být už opravdu připravená, dnes se bude dávat do bedničky lino a brzy zaterasím přístup do boudy, páč tam Lija nenápadně v posledních dnech zalejzá , to bych nerada, aby si zrovna boudu vybrala jako porodní místo, páč si neumím představit, jak bychom to tam odrodily :o) Ale zatím jí nechávám, ať má taky trošku klídečku :) Bednička je ohraničená ohrádkou, protože Lija je pořád docela kamzík, musím být všude s ní, tím že bude mít miminek méně, nemá zatím až takovej pupíček (uvidíme jak moc nám naroste v té poslední fázi), takže jí nedělá problém skákat na stůl a zas dolů, přeskakovat tu bednu a já mám z toho infarktové stavy, pořád jí chytám, aby neskočila blbě, no prostě trdýlko :o) Venku už si nehraje teda téměř vůbec, jen sem tam s ostatními popoběhne, ale neztíhá je, tak se během chvilky na ně zas vyprdne a de si hlídat kapsu s mňamkama :o) Jinak u Péti Hamtilové, která mi byla inspirací k tomu,a bych začala psát tenhle deníček a ke které pořád chodím nakukovat a číst si :o), jsem se dočetla, že Denča krásně poslouchala, když byla březí, no já myslím, že u nás se teda děje pravý opak, Lija si zvykla, že teď na ní moc nemůžu a že musím být v klidu, tak mě často krásně ignoruje, chvilkama si myslím, že jedno bříško má v děloze a zbylá dvě v uších :-DDDD, ale samozřejmě si ten klid snažím udržet, i když chvilkama mi to dává zabrat :o) Krmení má pořád 4x denně, ale budu teď zvyšovat aby ještě jednu dávku dostávala úplně před spaním, protože se pak budá v šest hodin vyhládlá, jídla dostává opravdu kolik dostávat má, ale člověk by řekl, že nedostává vůbec nic, mám dojem, že před ní postavit celej pytel granulí, tak ho celej spase najednou :-D. Dnes taky poprvé budu měřit teplotu, abych vyzjistila, jakou má Lija obvyklou teplotu a pak začnu pravidelně měřit 57 den a už to budeme pořádně sledovat, nevím jestli jsem víc zvědavá nebo nervozní, jak to celé bude vypadat, ale začínám si přát, aby bylo po všem a já věděla, že je vše v pořádku, ale tu chvilku, to už vydržíme :o)))).

fotečka ze 49 dne - není krásná ? :o)))

24.4.2010 - 52 den-Začínáme se blížit do finiše, doufám, že si Lilly počká do uplného závěru a nezačne s miminka o nějaký ten den dřív, toho se pořád hodně bojím, ale zatím je to dobré, Lijánka už více méně odpočívá, hodně spinká, je teď venku dost teplo, tak chodíme na dýl ráno a večer, přes den vybíháme na naší pidi loučku před barákem. Jsem dost rozhodnutá, že pokud vše půjde dobře a nevyskytnou se problémy, tak další miminka i tak nebudou, pokud nebudeme za ty dva roky už někde v baráčku nebo nebudu mít alespoň chajdu nebo prostě cokoliv :o) Bydlíme v prvním patře, to až takový problém není, Lija si chodí schody svým tempem, ale vadí mi provoz co tu ve všední dny máme, počítám s tím, že teď ten poslední týden budeme lítat na čůrání nejvic, přechod před barákem nemáme, takže buď musíme do parku, což je kousíček, ale i tak, když si vemu, jak se těhuli vždycky chce čůrat a Lija protě neumí čůrat na chodník, neumí čůrat ani na plínku, což by teď pro ní bylo skoro nejlepší, kdyby si párkrát za den mohla takhle odskočit a nemusela se zabývat schodama, prostě jsem to psíky naučila tak moc, že i kdyby měla prasknout, musí ven na travičku no :o) A taky jde o ostatní pejsky, musí se Lije přizpůsobit, nemůžu tu Liju nechat samotnou a jít s ostatníma na dvě hodiny ven, na zahrádce by měli rozhodně víc prostoru a pohybu, takže jsem rozhodnutá, že na příští miminka musí být domeček a zahrádka, děj se co děj :) Každopádně samozřejmě spousta miminek se odchovává v bytě a zas to není nic, co by se nedalo zvládat, děláme proto maximum, s Lillynkou vybíhám kdykoliv si řekne, aby to nemusela zadržovat a ostatním beru balonky a s holkama trsáme, Lijánce beru ven deku, takže má kdykoliv možnost odpočinku, kterou už ted hodně využívá :-) Musím říct, že už jsem taková napnutější, i když se snažím být v pohodě, naštěstí Lija není tvoreček, kterej se nechá vykolejit, ona je blonďatááá :-D Začínám se opravdu modlit, aby porod vyšel na víkend, kdy tu není provoz žádnej a můžem vybíhat opravdu jen před barák, ale při mém štěstí to zajisté bude všední den :-D. Kamarádka Petra je připravená, až zavolám, vyrazí k nám :o) I když ještě pár dnů zbývá, vyšilovat musím už teď :-D Začala jsem s tím měřením teploty, nejdřív mě to vyděsilo, Lilly asi není z těch, kteří mají teplotu 38-39, páč její teplota se pohybuje okolo 37,6-37,9 stupňů, kamarádka Olča i Evička mi psaly, že se to stává, že to není nic zvláštního, tak se snažím být v klidu, zatím měříme jednou denně, pořádněji začneme 57 den, ještě pár dnů tím nechci Lillynku až tak zatěžovat, hlavní je, že jsem zjistila její normální teplotu, abych to pak měla pro srovnání :o). Přikládám fotečku z dneška, už jsme pěknej cvalík :o)))))

29.4.2010 - 57 den-Tak předčasnému porodu jsme se snad úspěšně vyhly a teď to začne být zajímavé :o) Napadají mě myšlenky jako třeba, jestli (pokud tam jsou opravdu jen tři miminka) nejsou moc velká, abychom to celé zvládly a začínám mít pro změnu strach prostě ze samotného porodu :-D Ale všichni mě ujišťují, že to zvládnem, tak tedy uvidíme :o) Majkýsek s Fionkou už jsou u tety Ivanky a rodinky a holčičky Sherrynka se Žanetkou poputují v sobotu čili pozítří k tetě Martince, samozřejmě všem moc děkuju, pokud do té doby budeme stále nerodící, tak už aspoň budu mít čas pouze na tu Liju, ani holky už nebudou omezované v pohybu a budou lítat na zahrádce s Tessinkou a Mínuškou a my si budem vybíhat hezky před barák, maximálně na těch dvacet minutek :o) Teplotu měřím už dvakrát denně, zatím dopoledne a pak večer, stále se držíme mezi 37,6 - 38,0 stupňů, jen jednou klesla na 37,4, to sem se maličko lekla, ale nic to nebylo, jen chvilkový pokles :o) Výtoky jsou stále krásně čiré, hlenovité, tak snad je vše uvnitř v pořádku, což nám miminka i sami dokazují, krásně se tam melou, když Lija spinká, je úžasný to sledovat, vždycky dám Lije ruku na bříško a někdo tam do mě kope, nákej uličník asi !! :o)))) Bříško zatím nepokleslo, za což sem ráda, určitě bychom ještě mohly těch pár dnů vydržet, minimálně do víkendu, což se nám myslím podaří, většinou když pak bříško poklesne, tak nedojde k porodu hned a dnes je to ještě dobré :o)) Hrozně moc bych chtěla poděkovat nejen hlídacím tetičkám za pejsky a Péťě za její povídání z březosti, které mi moc pomáhá, ale hlavně taky Evě Slaninové z ch.s. Bestiolina, která je semnou od samého počátku, přes mejlíka, od samýho začátku spolu udržujem kontakt a kdykoliv jí napíšu jakoukoliv mojí obavu z něčeho, hned jsem uklidněná a povídá její zkušenosti, které se naprosto shodují s těmi mými, nebýt jí, tak už sem asi dávno v Bohnicích :-D. Ale samozřejmě oporou nám jsou naprosto všichni, naštěstí všichni kolem mě se udržují v takovém klidu, takže nemám moc šanci příliš panikařit :-DDD. Přikládám zase pár foteček, jak rosteme :o))) Ještě nějaké jsou z 52 dne, které jsem před tím nezveřejnila a pak fotečky do dneška :-) Jinak Lijánka stále papká s velkou chutí a ven chodí pořád docela ráda, výdrž už sice nemáme, dvě kolečka v parku jí opravdu stačí, ale jak do parku, tak z parku jde v pohodě, i když občas samozřejmě zpomalí. Se schodama to taky stále zvládáme, dolů to jde samo, tak samo, že pro jistotu přidržuju Lilly těsně u obojku a jistím, aby nějak nezakopla a neublížila si a do schodů jí sem tam vemu, ale pořád mám strach že bych jí tím spíš mohla ublížit než pomoci, tak jí z větší části nechávám, at chodí sama, vlastním tempem, dokud to jde, je to dobré!!! Ale já myslím, že to tak zvládnem do konce, naštěstí to snad opravdu nebude početný vrh a tak je to bříško takové přiměřené, i když už doufám, že víc neporoste :o))))))))))))))).

52 den

55 den

56 den - odpočíváme společně se Žažulkou :o))

57 den - jj v boudičce je to neskutečně příjemné a měkké, každopádně tu hezky zaterasím, tam se rodit nemůže !! :-D

Lillynka a její pupíček

a s holčičkama, sice je to fotka mázlá, ale holt se občas nezadaří, víc už sem je mučit nechtěla :o) a za dva dny holčičky jedou na dovču !

6.5.2010 - 64 den-Lillynka se rozhodla, že se prostě pomamí a že dřív jak Nikolka kdysi rodila, prostě rodit nebude a že si to nechá prostě na později :o) Trošku jsem včéra už plašila, i když jsem viděla, že se miminka hejbou, přesto jsem napsala Katce, jestli by mohla dorazit, ta byla mooooc hodná a dorazila se sonem, zkontrolovat, zda se mají miminka k světu, opět jsme našly ty naše tři a prý to ani nevypadá, že by jich tam mělo být víc, už taky jen proto, že by se při nejmenším chystala k porodu, ale kdepak :o) Tři srdíčka krásně bila, miminka se hejbala a zjistily jsme že minimálně jedno půjde napřed nožičkama, ale že se nemusím bát, že to není žádná hrůza, že nevadí jestli jde hlavičkou nebo nožičkama, hlavně že nepůjdou napřed zádíčka, no uvidíme, snad se tam opravdu poskládají správně a nebude problém ... Katka si typla, že budem rodit v pátek v noci, čili z 65 na 66 den, stejně jak to měla ve zvyku Lijánky maminka, ale že to může přijít i o víkendu, tak snad už nás miminka déle nenechají čekat a opravdu se už vydají za námi ven, já už se na ně tak těším a ony si semnou takhle hrajou :o) Dnes ráno nám prvně teplota klesla na 37,0 stupňů, ale odpoledne byla zas o čtyři stupně vyšší, ale snad už výš nepůjde a snad už by mohla jít víc a víc dolů ... Taky Lijánce trošku přestává chutnat, ke granulím už se nežene ale čeká si třeba čtvrt hoďky než k nim příjde zpátky a sní je, pomáhá jí, když jí je navlhčím, nevím jestli je to počínající nechuť k jídlu před porodem nebo si prostě zvykla na to, že tu nikdo není a že jí ty granule nikdo nesebere, ona je prostě všehoschopná !!! :-D. Ale dnes ráno si granule nevzala vůbec a jedla až v deset dopoledne. Lijánka byla z návštěvičky Katky a sestřičky Erny nadšená, ona je prostě zbožňuje, Katku už úplně od malička, stačí aby promluvila a z Lijánky se rázem stane tuleń neuvěřitelně kroutící se a teď ještě jak má ten pupíček, tak to tomu dodá ten efekt :o))) No, snažím se být klidná, bylo mi řečeno, že zatím opravdu nic nehrozí a že to není žádnej zázrak, že fenky rodí takhle později, i když se to (pravda) nestává tak často, no tak prostě jsme jedny z nich no :o) Ale teď už jen, aby to přišlo a já doufám že příjde a že nám to snad dobře dopadne, kéž by !!!

Lillynka - 64 den, snad už poslední těhotná fotka !! :o)

9.5.2010 - 67 den-POROD - Porod jsme si teda vyžraly se vším všudy :o) Teď už se u toho usmívám, teď už je vše v pořádku, ale v tu chvíli mi až tolik do smíchu zas nebylo, Lilly je z těch fenek, které se na porod připravují až těch 24 hodin, takže už včéra začala funět, hrabat pelíšek a to trvalo celé odpoledne a celou noc, rozkousala a rozervala tři pelechy, což by mi ani nevadilo, ale to, že ráno už jsmě byly obě docela vyčerpané, to mě teda děsilo. V sedm hodin sem si všimla, že jí praskla voda a začla stahovat bříško, napsala jsem honem Petře a chvilku po tom, co Petra dorazila, už se mi ozvala i Katka Malíková, se kterou jsem se domluvila, že dorazí na desátou, modlila sem se, aby do té doby Lija mimčo porodila sama, ale vzhledem k tomu, že jako první na řadu šla největší a hlavně nejhlavatější holčička :-D to nebylo dost dobře možné. Katka dorazila a Petruška nás musela opustit, moc děkuju, že si hned dorazila a byla tu s námi !!! :) Katka se Liji ujala a hned řekla, že už je tam hlavička :o) No hlavička tam byla, ale zrovna u téhle naší bicolorky, hlavička bylo to největší, co na sobě opravdu měla :o) Takže to ještě nějakou dobu trvalo, ale Katka to kontrolovala, holčička byla stále v obalu a byla v pořádku a nakonec se na nás přece jen přišla podívat :o)))) Takže :

V 11:26 hod. přišla na svět fenečka bicolor, která po dlouhém přemýšlení dostala své volací jméno TORI s porodní váhou 360g !!!! Hned začala dýchat a hned na nás začala pěkně ječet, co že to má jako znamenat :o)) Katka jí pořádně očistila a já už plná dojetí posílala mmsku všude možně :o))))) Daly jsme jí k mamince, ale protože ta se rozhodla, že s druhym miminkem si pospíší o něco více, začala zase hrabat a tlačit, tak šla holčička k pet láhvím, kde okamžitě odpadla :o) (to se jí krásně drží dodnes :-D)

Po relativně krátké době přišel na svět chlapeček celej citronovej :o) Náš mamánek neboli GUMP, na svět se dral nožičkama a celý na nás vykoukl přesně ve 12:15 hod. s porodní váhou 333g ! Vzhledem k tomu, že se blížila pauza, při které si Lillynka i schrupla (pauza trvala totiž dvě hodiny), začala se trošku uklidněná a vyčůraná Lillynka, o mimča hned krásně starat, hezky je čistila, dala jim taky trošku napít, aby se neřeklo :o) No a citronovej klučík si hned od začátku řekl, že on bude ten, co jí bude neustále hajat u hlavičky a bude se pořád mazlit a taky že jo :o))) To mu taky drží dodnes (píšu to s odstupem tří týdnů :o)

U třetího a posledního miminka Katka zjistila, že půjde stejně jako první, na svět hlavičkou, lehce jsme se zděsily, páč to vypadalo, že hlavička bude stejná, jako u první holčičky :-D Na svět šla taky docela dlouhou dobu, jak jsem psala, dvě hodiny, ale i tu Katka kontrolovala po celou dobu, jestli je tam v pořádku, zda je pořád v obalu a byla, takže nebylo třeba se až tolik znepokojovat. I poslední miminko si nakonec ale dalo říct a přišlo se na nás podívat, tudíž:

Ve 14:20 hod. na nás vykoukla holčička poslední, tricolorka, ode dneška s pracovním názvem TRIXIE s porodní váhou 320g :-). I holčička začala hned dýchat a Lija už věděla o co jde, tak už pomáhala i čistit, bylo vidět, že v tuhle chvíli se jí neskutečně ulevilo, najednou byla spokojená a já se nedivím, takové macíky v sobě nosit, to by se ulevilo každému :o)

U porodu poslední holčičky už byla i sestřička Erna, tak rovnou všechny prcky mohla i vidět :o) Lijánce bylo uděláno sono, zda je vše v pořádku a jestli je opravdu po všem, naštěstí bylo :o) Pak Lija dostala pastu rekonvalescent (přece jen těch 24 hodin už nejedla a pít taky moc nechtěla, všechno až po :o) a dostala taky oxytocin. No a bylo po porodu, ufff :o) A pak nastaly další nervíky, jestli vše bude v pořádku, ale to už všechno je psané přímo u štěňátek, teda ty nervíky ty ne, ty už byly jen moje :-D Mimča jsou v pořádku po celou dobu, krásně prospívají a jsou to zlatíčka :) Jak vše skončilo, znovu jsme Lije vše povlíkly do super čistého a mohla si jít konečně po náročných dlouchých hodinách, hajnout společně s miminky :-).

A já musím napsat, že ačkoliv já jsem nervák a celé jsem to prožívala opravdu velmi velmi, nelituju, že jsme do toho nakonec opravdu šly, Lillynka je přímo ukázková maminka, jako správná prvnička první týden odmítala chodit ven, nechtěla vůbec opouštět miminka a když jsme se vrátily, hned se k nim dobývala aby mohla ty malý tlouštíky nakmrit, neustále je čistila, na to si dávala opravdu pozor a když po dvou týdnech, co byla miminka na světě, přišla smečka, jako správná maminka, si je ještě pěkných pár dní, hezky hlídala :o) Teď už k ní ostatní můžou, už je to v pořádku :o) Jsem ráda, že jsem na nic nespěchala, že si všechny pipolám takhle od malička a na ten první vrh jsme si počkaly takovouhle pěknou chvilku, stálo to za to, všechno to jde pěkně od srdíčka, s Lijou jsem všechno naprosto prožila a stále prožívám a jsem na ní prostě strašně moc hrdá, jak to všechno zvládla, jaká je to bojovnice a jak je prostě úžasná :) Neměnila bych prostě vůbec nic :o) Co se týče dalších miminek, dříve jak za dva roky to určitě nebude a budu o tom muset ještě hodně hodně přemýšlet, ale na to je čas, ted si užíváme malých bíglíčků, kteří nám tu už začali běhat a to je uplně nejvíc srandace :) A pak budem závodit, trénovat, závodit, vejletovat, procházkovat a to si teda maximálně užijeme :) A štěnda opravdu né dřív jak za dva roky, za prvé je mi zdraví Liji přednější a silně odsuzuju místa, kde feny rodí častěji než jednou za rok (a i to se mi zdá moc) a za druhé výběr dalšího ženicha mi kratší dobu ani trvat nebude, na tom já si dávám sakra záležet :-D (škoda, že to tak není všude že :o).

A aby tu nechybělo pár mých oblíbených děkovaček ... :-D Opravdu moc děkuju Ivance a její rodince za voříšky, Martince a její rodince za holčičky bíglatý, Katce Malíkové naprosto za vše, co pro nás udělala !!!! Péťě od Per-eleganťáčků též za vše, to se vše nedá ani vyjmenvat :-D Mimochodem, u Per-Eleganťáčků se čekají miminka :o). Evě Slaninové, že semnou byla po mejlu naprosto celou dobu a celé to prožívala semnou a pokaždé, když sem chytla paniku, mě dokázala úžasně uklidnit :o) A samo i Petře Hamtilové, jejíž článeček z březosti Dennynky jsem sledovala a četla po celou dobu a byl mi velkou inspirací, pro sepsání toho mého článku :) A samozřejmě prostě velký díky všem, kteří s námi byli a jsou a drželi nám tlapky, hrozně moc mi to pomohlo, nebýt toho, tak už tu asi ani nejsem :-D Moc moc děkujeme !!!!!!!!! :) A co se dělo dál ? To vše už všichni víte, protože všééchno píšu k miminkům :-))).