Stejně jako v loňském roce, tak i letos se mi podařilo odletět na deset dnů do Řecka, pro tentokrát na ostrov Krétu, městečka Chania, letoviska Agia Marina :-) Je to moje úplně nejvíc nejoblíbenější místečko, protože už dosti let tam máme naše nejlepší řecké kamarády a já už je neviděla cca šest let !! :)) Nejprve jsem samozřejmě musela zařídit hlídáníčko pejskům, bez toho by žádná dovolená nebyla, to se mi povedlo a já jsem všem hlídacím tetám ohromně vděčná, psíčkové se vrátili v naprostém pořádku, absolutně spokojení ! :-) Nejprve odjížděl Mikey a to už v sobotu po výletě  4.7. a to k Janče s Jessinkou, kde strávil týden ještě navíc ve společnosti jedné fenečky Ellinky, kterou prý má hroozně moc rád :) Dokonce za tu dobu navštívil s Janou, Pavlem, Jessinkou a Ellinkou vořískyádu v Ústí nad Labem, výhra žádná sice neproběhla, ale den to byl prý parádní a to je hlavní :-) Jako druhá odcestovala Fionka, která na týden jela k mé kolegyňce z práce, Alence a jejím psíkům Ťapince a Žeryčkovi, no měla se tam báječně (fotečky určo budou !) a po týdnu odcestovala zpět do Prahy, kde si jí převzala teta Ivča s Jančou a Jennynkou a vzorně se o ní staraly ten druhý týden, holky moc děkuju!!!! A holčičky strakatý odjely k tetě Ivušce a za kavalírkama do Poděbrad, Ivušku i holky jsme vezly my, Ivča (moje ségra) řídila a musím říct, že už moc pěkně, sice jsme nejdříve vyjely na opačnou stranu, než jsou Poděbrady :-D, ale nakonec jsme díky Ivče správnou cestu našly a dorazily na místo určeníí :-)) Ivušce samozřejmě též stotisíkrát děkuju !! Ode všech jsem pravidelně dostávala zprávičky, jak se všichni mají, takže jsem po celou dobu byla naprosto v klídku :-))).

No vida, napíšu, že jde o nepsí aktulku a už tu mám odstavec jen o psíčcích, když ono to prostě nejde nenapsat, jak se moje dětičky měly :-D Ale teď už k pár řádkům o mé dovolené :o) Odlétali jsme s mamkou, Ivčou a se známýma Dankou a Mirkem ve středu 8 července, odlet byl super, krásný čas, v 11 dopoledne :-) Zpožďo bylo jen chvilkové a to díky tomu, že odlétalo moc letadel, prostě nás chtěli zdržet od naší dovolené a hotovo :-D Let byl parádní, dokonce mám pocit, že odbourávám strach z letadel, páč jsem se přistihla jak ani moc nejsem nervozní, no dobrá, při pár turbulencích trošku joooo ale jen pidi :-D. V Chanii jsme dosedli kolem třetí hodiny odpoledne místního času a já zažila opět ten překrásný pocit, kdy člověk vystoupí z letadla a nasaje tu atmosféru Řecka, to počasí a vůbec to úplně všechno, co mi po celý rok tak chybělo :o) U naší rodinky neprobíhá žádná aklimatizace, co se týče příletu tam, protože tam jsme prostě doma, je to pro nás normální, vystoupit do 40 stupnů :o) V našem hotýlku Galini jsme pak už byli za moment, Agia Marina je od Chanie kousíček, honem jsme vybalili věci a utíkali okusit to naše all in clusiv na véču :o)) A to vám bylo fakt prokletí :-D I člověk, který je naučený jíst víckrát denně a po docela menších dávkách, tady zaručeně musel začít jíst jako prasátko :-D To je spousta stolů, na kterých je ještě větší spousta jídla a jedno lepší než druhé, ještě že jídlo probíhalo ve druhém hotelu, který byl pár krůčků do kopce a člověk prostě těch pár kroků potom udělat musel :-D. Po véče jsem šla zkouknout to naše mooře, které bylo asi deset kroků od hotelu, usoudila, že je krásné jako pokaždé a už jsme šupajdili do hotelu Romantza, který patří již zmiňovaným našim známým, bratříčkům Jorgasovi, Nikosovi, Janisovi a Michalisovi a jejich rodičům :-). Jako pokaždé se musela vymyslet nějaká ptákovinka, takže část naší výpravy navlíkla koupené paruky a šla napřed :-D Měli velký úspěch, protože jim mávala celá Agia Marina a div nenastal hromadný silniční kolaps :-D. Ivča s Dankou šla jako první, nenápadně okukovaly jídelní lístek a protože Danku do této chvíle vůbec neznali a Ivču přece jen viděli naposledy před 2,5 lety, začli se s nimi bavit jako normálně s turisty a teprve, když se Ivča začala smát, vypuklo hromadné vítání :-D Načež jsem tam vběhla já, mamka s blondatou parukou a Mirek s hnědýma dlouhýma vlasama a byl to totální bordel :-D. Večer to byl úžasný, já teda moc nepopíjela, to já už nijak ani neumím, ale sranda teda byla, zvláště s Mirem, který měl svou hladinku a všem v restauraci předvedl výtečnou šou :-DDD.

Nemá cenu rozepisovat den po dni, protože ty se zas až tak nelišily, každý den probíhala snídanička ve znamení all in clusive, dokonce jsme pak už začli všichni vynechávat obědy, protože to se opravdu nedalo :-D tělo už se bránilo a říkalo, že další jídlo navíc už prostě přijímat nebude :-D Hned po snídani jsme s sebou plácli na pláž, celý den se cachtali v moři, já dostala balon do vody, který hned dostal jméno Wilson a už se ode mě nehnul :-D Bohužel se mi pak nevešel do kufru :-( Probíhalo pak velké opravdu velké loučení a Wilson musel zůstat v bazenu u hotelu, kde už jeden balon byl, tak aspoň vím, že tam nezůstal sám :-D, no a večer jsme buď byli v herně, odkud jsme tahali plyšáky (vytáhlo se jich dohromady 45 :-D) nebo jsme hrály kulečník a nebo prostě chodily různě po obchodech :o) Ivča ta víc chodila pařit, aby taky ne, i já taková bývala, jen asi stokrát horší :-D Při naší další návštěvě v Romantze už jsme se rozjeli o něco více, já si poručila bacardi with cola :-D a řekla jsem si, že si trošku tohoto pití cucnu :o) No, vycucla jsem nakonec přes půl láhve :-D Ale vzhledem k tomu, že jsem k tomu neměla nic jiného (tequily z Jorgasova Tequila time, se mi zdárně dařilo vylívat :-D), jsem byla v pohodičce, to Ivča trošku náladičku měla, takže mě ani nepřekvapilo, když jsme ještě v půl čtvrté ráno zabrousili do Karaoke baru :-D Ivča tam hned nahodila hříšný tanec a už to jelo :-D. Maminka měla na akcičky velkou smůlu, protože hned další den, co jsme na Krétě byli, dostala zánět hlasivek a tudíž skončila na antibiotikách :-( Ale začala je brát za včasu a tudíž 15 července na její narozeninky už byla zas v pořádku a bez prášků a mohlo se začít slavit :o). Oslavička začala už den před tím, v Řecku se slaví totiž maličko jinak :-D a to tím, že jsme opět dorazili do Romantzi, kde nám byl připraven slavnostní obídek v podobě obřích octopusů na grillu :o) Vypadalo to nádherně, ale to by nebylo ono, aby si Pavlínka nevymýšlela, že mořské potvory a to jakékoliv opravdu nepozře :-D a proto jsem dostala dvě stehýnka připravená na grillu a to bylo něco tak výtečného, že už obyčejné kuřecí maso nedokážu skoro ani pozřít :-D To bych jedla opravdu klidně denně :o))) Samotná oslavička i s pitíčkem probíhala až v ten den D, kdy i já jsem teda svolila, že si teda také dám, přece nemůžu odmítnout a tentokrát jsem zvýšila skore z půlky láhve Bacardi na celou :-D Po půlce láhve to Jorgas vzdal a položil mi na stůl druhou půlku, aby se pořád nemusel zvedat :-D Mamka dostala překrásný dort a taky proběhl mini ohnostroj na její počest :o) Bylo nám s těma lidma tak hrozně fajn, že snad jednou vezmu pejsky a odstěhuju se do Řecka :-D

Zbytek dnů opět probíhal ve znamení opalování, já tedy den po oslavě byla nucena vynechat, tak nějak mi nebylo nejlépe :-D V den odletu jsme ale hezky vstali v půl osmé, v osm už jsme byli po snídani a v půl deváté na pláži, takže jsem si poslední den užila sluníčka ještě víc než dost :o)  V ten den neprobíhal žádný spánek, ale to nebylo to nejhorší, to jsme netušili, že málem neodletíme :-D Večer jako vždy jsme šli na pravidelnou valící se prochajdu, abychom trošku shodili to jídlo, což se nám v ten den opravdu nedařilo, protože byla výtečná kachnička a každý jsme snědli tak po kile :-D, nakoupili jsme dárečky, já musela samozřejmě nakoupit všem hlídacím tetičkám, dárečky se líbily, z čehož mám radoost :) a pak už nám zbývalo jen dojít za našimi kamarády, chvilku posedět, rozloučit se a v jednu hodinu ráno už jsme pádili na hotýlek pro kufry a čekat na autobus. A od té chvíle to začlo být zajímavé :-D Autobus měl dorazit v 1 hodinu a 40 minut, což se taky stalo, jen nám bylo maličko divné, že dorazil chlapec minibusem s tím, že nám naloží věci a odveze to nahoru do hotelu, protože tam autobus nestaví, že to prý nevytočí. Nebyli jsme sami, byly s námi ještě dvě další rodinky, které bydlely s námi v hotelu. Nu dobrá, tak jsme tedy vyšli naposledy známý kopec do hotelu a čekali co se bude dít. Dělo se to, že se tam vyvalila velká spousta lidí a začala se hnát k recepci a zapisovali se a dostávali klíče a to už nám bylo sakra divné :-D Nakonec jsme tam zůstali poslední, všichni, co nás odvezl nahoru :-D Mamka jako největší znalec angličtiny, šla tedy vyzjistit, co že se děje, potěšilo nás, že o nás pán na recepci vůbec neví a že vůbec netuší, že má být nějaký odlet :-D Všechny nás polil studený pot, páč odlet byl plánovaný na 4,20 a v tuto chvíli bylo cca čtvrt na tři :-D Chlapec s minibusem se totálně orosil a honem rychle nám hodil naše kufry zpátky k dolejšímu hotelu, řekl něco, že jede vyzjistit co a jak a od té chvíle ho nikdy nikdo neviděl :-D No, protože máme přece jen řecké kamrády, což je obr výhoda, zvedla Ivča telefon, zavolala Jorgasovi a během pěti minut nám u hotelu zastavily čtyři velká auta v podobě taxíků :o) Naložily jsme se všechny rodinky a během 17 minut jsme byli na letišti :-))) Jorgas za námi na letiště ještě dorazil, ujistit se, zda je vše v pořádku (zlatíčko !!), znovu jsme se rozloučili a konečně se mohlo nastupovat :) A že jsme to měli jen tak tak !! Sotva jsme odevzdali kufry a došli k bráně, během pár minut se začalo nastupovat do letadla :-D. I zpáteční let byl parádní, i když jsem stejně nespala, v osm ráno, když jsme dorazili domů, jsme nespali už 24 hodin :o).

A ještě chviličku jsem musela počkat, během půl hodinky přijela totiž Janča s Majkýskeeem :)) Já se vrátila z dovolené a Jana zrovna odjížděla, vyšlo nám to akorát, že jsem si Majkyho převzala, ten myslel, že nás jen pozdraví a pojede zpátky :-D ale to mu nevyšlo :o) Jenže vzhledem k tomu, že hodně smutnil, navíc doma nikoho neměl, spánek se znova odložil, já napsala Ivě, sešly jsme se v parku a od té chvíle měl doma Mikeysek aspon Fionku, což stačilo, doma už spolu řádili jak to jen šlo :o)) No a po 26 hodinách jsem konečně měla možnost na chvilku zavřít očka :-D Byl to šíílený den, dohnat ty hodiny nespaní se v ten den opravdu nedalo, proto jsem ráda, že Ivuška ještě vydržela s holčičkama do neděle, kdy pro mě přijel Pavel Hačko a hodil mě jak do Poděbrad bez holčiček tak zpátky domů už i s holčičkama a Ivuškou :))) Samozřejmě jsme na návštěvě poseděli, dali si výtečné zákuzky a kafíčko a já krásně poslouchala, jak byly holky super :)) Tolik chvály slyšet, to prostě opravdu potěší, Ivušky maminka byla prý nejvíce nadšená z toho, jak holky umí povel ,,  ven z kuchyně ,, :-D Že prý to je neskutečné, stačí jen kouzelnou větu říct a holky se klidí, což jsem ráda, protože to není zas až tak dávno, co jsem se rozhodla, že do kuchyně psíci opravdu chodit nebudou (není tam pak k hnutí) a fakt už to stačí jen říct a pejskové odkráčí na pohovku a čekají co z té kuchyně pro ně kápne a ono vždy něco jako jooooooooooooo :o)))) jinak prý holky i krásně poslouchaly venku, skvěle reagovaly na přivolání a na políčku dokonce Sherrka byla úplně bez vodítka a ani holky nijak netahaly :) Jj prostě se musím pochlubit, co vše jsem slyšela, páč mám z toho radost :-D Hlavně z toho, že jsem celou smečku naučila rozlišovat kdy je čas pro ně a kdy je čas jen pro mě, kdy si já musím odpočinout, už neprobíhá skákání po hlavě když jím a nejdůležitější je, že už to ani nemusím zdůraznovat, protože smečka ví, že pak zas příjde ten čas věnovaný jen jim a krásně to tak doma klape a já jsem ráda, že to tak automaticky probíhá i když pak nastane taková situace, kdy jedou psíci na návštěvu, ty chvály pak za to stojí :o))))

Tak a to je z aktulky opravdu vše, nepsí aktulka se prostě napsat nedá, nejde mi to :-D Protože ačkoliv jsem byla pryč bez pejsků, tak jsem s nimi byla v neustálém kontaktu, nebo spíše s lidičkama, kteří je hlídali a prolínalo se mi to tak celou dovču, kdepak, já bez psíčků ani ránu !!! :-D A teď už honem na pár foteček, kvalitka to není jako u zrcadlovky (tu jsem brát nechtěla), ale aspoň něco málo máme :-)))) A já jsem zvědavá, jestli taková dovolená výjde i příští rok, nechám se hezky překvapit :o)))