Z Karlštejna do Ameriky :-)

LILLY: Jupííí konečně zas vejletík s našimi Torpédky :-) Je to hrůza, panička pořád něco vymýšlí a pak nám na takové výlety nezbývá pořádně čas, no však to tak nenecháme, závody s náma holkama jí samo dovolíme, ale další vejletíky si pěkně pohlídáme, prostě to potřebujem :-) Srazík jsme dnes měli naplánovaný báječně, až na dvanáctou hodinu, takže jsme se krásně prospali a pak rovnou vyraili :o) Aby jsme toho dnes neměli málo, vzali jsme to přes park, kde je v 11 hodin venčící čas a potkali se jak jinak než s jezevčíkama, to mi můžem :o) Takže první série běhacích koleček proběhla už takhle brzo :) Panička nás pořádně vyvenčila, nicméně to nezabránilo tomu, abych si v tramvaji lehce nezanadávala a nehodila jednu pěkně vod podlahy :-) No co, je třeba dát najevo, že jízda MHD fakt není pro princezny jako jsem já, je to přece tak potupné :-) Před baráčkem Torpédek jsem ztihla ještě něco zblajznout, takže díky mě jsme si všichni vysloužili čekat a následně vítat jen na vodítku, já fakt nevím, co ta panička má pořád :-)) V autě s klukama jezdím moooooc ráda, Bertík umí zpívat moc krásně a Pepí se rád přidává a já aspoň nejsem sama, kdo dává najevo, že už by jsme mohli být jako na místě, že už cesta trvá zbytečně dlouho :-) Jen Sherry, Žaža a Mikey jsou úúplně v klídku, ale oni našemu umění prostě nerozumí no :-) Aby se někomu nezdálo divné, že nezmiňuji Fííí, tak ta jako vždy, když je velký výlet, zůstala s Ivankou doma a užívaly si procházek, cvičení poslušnosti a váleníčka u telky :-) Na místo, čili do Berounska čili ke Karlštejnu jsme dorazili v jednu hodinu, panička naše a kluků Deniska tradičně ozkoušely místní záchod a mohlo se vyrazit :) To je totiž takový zvyk, kamkoliv se přijede, tam musí paničky ohodnit místní záchod, to bodují a ke konci roku majitelům udělují hodnotné ceny :-)) Panička si myslela, že po chvilce nevejletování si užije krásného terénu bez nějakých kopečků, v čemž se tedy šeredně pletla, kopečků jsme si užili až až a s pohorkama, které bytostně nesnáší si užila občas i toho terénu, prý kameny schované pod vším tím listím je něco užasného a parádního :) Ale v tom vejletování jsme fakt dobří, páč jsme dnes došli až do Ameriky !!

Tedy lidi tomu říkají malá a té druhé velká Amerika, mě je celkem jedno, jestli je ta Amerika velká nebo malá, podstatné je, že jsme k ní došli :-) Dnes mě panička mooc chválila, prý mám své lepší období, moc hezky jsem reagovala, no snažila jsem se noo :-) U těch Amerik si dnes panička prožila zas pár infarktů, ona přímo zbožňuje, když je někde velkej sráz a mi všichni k němu začneme chodit a dívat se dolů a Bertík navíc umí to, že si stoupne na samotný krajíček, tak že chybí opravdu jen kousek a rozhlíží se po okolí, to je opravdu bezvadný kousek ale panička má v tu chvíli tmu před očima a omdlívá :) Fotily se jako vždy i společné fotky a při focení té poslední zabodoval Mikey, když nenápadně vložil svůj úzký čumáček do velkého pamlskovníku Honzíka a zvládl to tak, že se Honza otočil až když dojířžděl zbytky, já fakt nechápu, jak se mu tohle daří, asi půjdu na plastiku a nechám si ořezat tlamičku, protože když to zkusím já, tak si toho všimne každej a hned :-) To je taaaak nefér !!! :-D Po poslední společné jsme pak procházeli přenádherným úsekem, je škoda, že nás panička měla na vodítku, páč tam bysme si rozhodně pošmákli :-D Panička říká, že je neuvěřitelné, jací jsou lidi prasata (samo jen někteří), protože to byla opravdu cesta, kde se to lidmi jen hemžilo, přesto to celé bylo od lidských výkalů a všude pohozené všechno možné, co člověku z ruky upadne, prý i Sherrynka odchází dál od cesty, když to na ní příjde, bejt to na paničce, tak pro takovýhle čuňata vymyslí takový tresty, že by se jim protočily panenky, blééé :-)) No ale pryč od toho, podstatné je, že jsme si dnešní vejletík užili (ostatně jako vždy), počasí jsme měli nádherné, procházeli jsme přes nádherné pole, ale opravdu krásné, rozsáhlé, tam se dalo super běhat :-) Mikey prohnal dnes jen mě a Žanetku, přidal se k běhání i Zipík, ale na výletech už se i Mikey začal chovat jako děsnej dospělák, u kterého je pod jeho úroveň nějaké hraní, je to hrůza, teď už výlety budou opravdu jen o našem cupitání a prozkoumávání, hrátky už si necháváme hezky na soukromé venčení, kdy teda řádíme pořád, ale mimo náš revír už jsme všichni děsně dospělí na to si hrát :o)))) Ještě by si o nás cizí lidi pomysleli, že jsme nějaký prťata, pchá :-) Když jsme byli na konci vejletíku, zvládli jsme 11 km, což je krásné, jen panička nevěří, pořád tvrdí, že jsme šli asi 30 kilometrů, protože jí to tak připadalo :-), tak jsme mysleli, že míříme rovnou do autíka, ale ono neeeeeeee, Honzík s Dení totiž naší paničce ještě museli ukázat, kde dělat výtečné palačinky :o) Panička tedy málem byla bez, protože měli jen s oříškama, ale asi zapůsobila mile (což je dost divné :-D) a dostala palačinku speciál bez jediného voříšku :-) No než to přinesli, byla jsem to samozřejmě já, kdo se hezky vtírnul na klín a nechal se drbat (sem snad chovná né !!) a hned po mě následoval Pepí na klíně své paničky (taky je chovný :-D), nicméně po přinesení palačinek jsme museli oba dolů :-( Pořád říkám, jak je vše nefér :-/ Páníci si moc pochutnali, jen paničku trápila její rozbolavělá hlava, truhlička si nevzala s sebou prášečky, tak se jí to rozjelo moc :-/ A měla pak i veselou jízdu, zatímo mi už hezky spinkali na našem místečku, panička v serpentinách bojovala se svým žalůdkem a přemlouvala ho, ať to hezky vydrží až do Prahy, že když bude hodný, dostane hned po příjezdu prášeček, asi to na její žalůdeček zapůsobilo a vydržel, i když to prý dalo sakra práci :-) Ale očividně jí bylo opravdu zle, né každý den panička usne už v osm, pak se v devět vzbudí, aby nás vyvenčila a hned na to usnula zas, takže jí to teda věříme no :-) Příště už panička kouzelné prášíčky nezapomene, tím jsem si jistá :-) Nicméně jako vždy děkujeme Torpédkům a páníkům za super vejletík a za odvoz a určitě na jejich stránečkách najdete bezva aktulku :-) A teď už hooonem na fotečky :o)

GALÉRKA