Ještě chvilku a Chuchelák nám bude malej :o)

SHERRY: Protože jsme (jak už se tu psalo) nezvládli žádnou prochajdu pořádnější o víkendu, tak jsme vyrazili dnes. Panička se opět domluvila s Verunkou, že někam vyrazíme jupíí :-) Ale protože je pořád zima a pořád se panička musí chránit, tak jsme museli jet tam, odkud by bylo snadné v případě velké zimy utéct a ujet :o) A tím místem je prostě Chuchelský háj, žádná dálka, ale zároveň místa na procházení a lítáníčka habaděj :-) K Verče jsme dorazili před jednou hodinou, kde si panička všimla smsky, že máme přijít až v jednu, protože Verče neztíhá pračka (doufáme, že jí ztrestala !!!), no vzhledem k tomu, že naše panička má opravdu mobil na dvě věci, tak si toho prostě všimla až na místě určení :-D Takže s námi ještě musela obkroužit blok, což jsme jí spestřili sem tam sežráním něčeho, až psychicky nevydržela, připla nás na vodítko a tak jsme na Verču už museli počkat v sedě, prostě hrůza :-/ Naštěstí Verča s psíčkama dorazila už záhy, jezefčíci si zabrali hezky své přední sedadlo a panička s námi hezky šla do zadu, je to už takové naše místo, tak se nám jezdí nejlépe :o) Hlavně jezevčíkům, kteří si tak užívají trošku trápení paničky ve stylu Bonýskova strkání hlavičky k paničce a pak k řadící páce tak, že s ní Verča nehne tam ani zpět a ještě potom kouká, jak kdyby to vůbec nebyla jeho vina :-) Nelča každou chvilku nakukovala k nám do zadu a ujištovala se, že nic nepotřebujem, že kdyby jako přece jen jo, tak mají vepředu výbornou svačinku v podobě vyzvraceného jídla od Luccynky :-) No aniž bychom se stačili rozhodnout, zda si dáme, šup už to měl Bonýsek i na zádech, ale ani tam to nevydrželo dlouho, Luccynka je psík šetřívý a bylo jí líto to jen tak vyhodit (že prý co by za to dali jezevčíci v Somálsku) a zpracovala to tedy honem zase zpátky do bříška, tomu říkám ušetřit za oběd :-)))

Když jsem dorazili do Slivence a byli na cestě k místu, kde obvykle parkujeme, zjistili jsme, že po té silnici nemůžem, tak jsme se vydali, že to vezmem po poli, což se taky nezadařilo, protože tam nějací chytráci dali tyč, aby se tam nemohlo, tudíž nám překazili prožít si dobrodružství alá bruslení autem po poli :) Tak se teda vrátila zpátky, počkali jsme až nám uhne obrovské auto s obrovskou lopatou, která byla velká jak celé auto dohromady a rychle jsme to projeli :o) Při otevření dveří to byla neskutečná rychlost, panička jen tak tak stačila ochránit před námi foťák, protože jsme se přes ní přehnali jak velká voda, že prý ani neumíme počkat až vystoupí dospěláci, no co, když jim to taaaak trvá :-) Jak jsme věděli, že jsme venku, tak jsme se všichni rozprchli čmuchat a nejevili v tu chvíli zájem, kde jsou paničky, panička v tu chvíli viděla prochajdu tak bledě, že se snažila dostat znova do zamčeného auta a prosila Verunku, at rychle nastartuje, že prý odjedou :-D No Verča má chladnější hlavu a věřila, že prochajda bude v poho a měla pravduuu :-) Já začla běhat hned, stejně jako všichni ostatní, tohle už jsme zas potřebovali :o)) Paničky se ozbrojily vodítky (i když to bylo třeba opravdu jen na průchod ZOO), šoky a foťáčky a šlo se. V Chucheláku bylo ještě docela dost sněhu, takže jsme řádili opravdu jak jen to šlo, prošli jsme naší známou loukou a vydali se dál po naší stezce kolem polí. Když jsme zašli na cestu pryč od polí, procházeli jsme kolem první památné boudičky, to je paničky první zastávka na záchod :-D Kterou teda dnes nevyužila, divné :-D Mikey se dnes rozhodl, že bude paničku trápit tím, že bude předstírat, že jméno Mikey opravdu není jeho. Panička si tedy vzpoměla na to, jak jsme jednou projížděli kolem tramvaje, které jsme pak trošku zkřížili cestu a Verča prohodila, že je to dobrý, že tam sedí Vilda :-D Takže od této chvíle se začlo lesem ozývat Vildooooooooooooooooooo Vildoooooooooooooooooooo a to se Mikeymu líbilo, tak dostane nové jméno :-D Lijánka tentokrát vodítkový režim neměla, ale svou ozdobičku na krk ano, takže si hezky každou chvíli zkoušela odvolání z lesa od stop (samozřejmě přivoláváním, né dálkovým ovládáním, i když dnes taky bylo třeba), dalo jí to sakra zabrat, Lilly má teď opravdu divoké období, jen při procházení ZOO vyvádí jako pominutá :-) Ale panička to nevzdá a budou spolu prý hezky makat, jen to lépe pujde až se zas oteplí a zvěře bude méně :-)

Když jsme prošli celý náš známý okruh, tak paničky zjistily, že je fakt málo hodin, že už to máme za sebou čím dál tim rychleji, takže jsme se dnes mohli vydat dál, kde jsme ještě nembyli :-) Bohužel si panička zapoměla vzít chytrou knížečku o prochajdách, kterou dostala od tety Denisky (a to jí chtěla konečně vyzkoušet !!!!), tak jsme opravdu nevěděli kam jdeme, ale to nevadí, alespoň přibližný směr, kam musíme, paničky věděly :-D V jednu chvilku jsme se dostali k opravdu hnusnému srázu, na který spousta z nás zmizela, jako by nás nabádal ať běžíme dolů :-D Což samozřejmě působilo opět naší paničce srdeční zástavy, začla zvolávat že jsme opravdu blázni a že nějaký pud sebezáchovy nám nic neříká a že jestli jsme měli v plánu hromadnou sebevraždu, mohli jsme to říct dříve a nikam s námi nemusela :-D Tak jsme se teda nechali odvolat a šli jsme kus dál od toho krásného srazu :-) Ale nějaká ta fotečka vyhlídky vznikla, jen naše panička vůbec nevěděla co fotí, co to pod námi je, ale nevadí, hlavně že to pěkně vypadalo :-D No a pak už jsme narazili na naší cestičku, která nás vedla zpátky tam kam potřebujem (takže nám to tu dnes vyšlo na cca 8 kilometříků, což se nezdá být moc, ovšem mi psíci toho naběháme mnohem víc :o). Zrovna když paničky probíraly něco tůze důležitého, ozvalo se za nimi veliké ŽUCH a hned za ním FŇUK, byla to Nelča, která si řekla, že začne trénovat na ty agilitky jako trénujou ostatní a přeskočila z lesa na cestičku, špatně dopadla na přední pacinku a to jí bolelooo. Paničky se k ní vrhly, jakože první pomoc, naše panička se chopila foťáku Verči a ta zase Nelinky a začala velká prohlížečka, Nelinka se tvářila, jako že je to její poslední minutka, že je to opravdu zlé, ovšem tvářila se tak do doby, než jí něco zaujalo o kousek dál a zmizela :-) No dobře, abych jí nekřivdila, packa jí opravdu bolela a ještě najakou dobu pokulhávala, packu si určo narazila, ale ještě že to nebylo něco víííc :-) Pak už jsme dorazily na naší loučku, kde si nás panička fotila každého solo, udělalo se pár posledních hracích fotek a hurá do autíka :o) Zpátky se jelo krásně (cestou tam nás malá kolonka přepadla) a jelo se krásně i kolem pana Meka, kde si panička naporoučely věcí asi do čtyř tašek (opravdu netroškaří), mladík jim to zabalil tak, že to celé pomíchal, takže ještě v autě probíhala velká přehazovačka jídla z tašky do tašky, jen nám do tlamiček nehodil nikdo nic :-/ No a pak už jen hurá domůůů na granulky :) Prochajda to byla náramná, krásně jsme se vylítali a nachystali tak na zítřejší odpočíváníčko, abychom měli sílu na sobotní neoficiální závody, tak nám držte tlapky !!!!

Vaše zpravodajka Sherry :-)

GALÉRKA