Na chatičce s Didinkou
Protože
máme s psíkama rádi změny a úplně
nejlepší je, když můžeme vyrazit z domova na
vícero dnů, neváhala jsem ani vteřinku, když nám
Anetka od Didinky nabídla, jestli nechceme jet k nim na chatičku
:o) Jen jsme pořád nemohly najít ten
správný termín, ale i to se nakonec zadařilo a
já mohla sbalit batůžek sobě i pejskům a v pondělí 14.
září jsme si to frčeli do Hostíku (kam nás
díky bohu vzala moje ségruš, páč já
byla nabalená, jak kdybych odjížděla na měsíc
:-D), kde už na nás čekala Anet a vzala nás domů, kde na
nás pro změnu čekala i Didinka :). Vypustila jsem psíky z
auta, aby se hezky s Didinkou přivítali, aby na ní
nedoráželi rovnou v autě, přece jen je Didinka jedináček
a potřebuje trošku prostoru, i když to už se jí taky brzy
změní, brášku Amiga má na světě, teď už jen
počkat, než bude dostatečně velký a bude moct odejít do
nového domova, tedy za Didinkou,
jupííííííííííííí
:-). Po chvilce, co se všichni psíci vyřádili na
zahrádce, jsme usoudily, že můžeme jet, Anet upravila
zadní sedačky, aby se do autíka vešli
všichni a já si Majkýska vzala tradičně pod nožky,
kde okamžitě usnul :-) I když mám dojem, že by to skoro ani
nebylo třeba, Majky je teď skutečně vzorný, v parku je sice
pár psíků, které nemusí a to už se
nezmění, ale venku je teď určitě lepší, dokonce
jsem zaznamenala, že se sám přiblíží k
cizímu psíkovi a očmuchne si ho a pak jde bez
zájmu dál, žádná křeč a tím
pádem jsem i já v klidu a i to je asi znát :-)
Takže i jízdu v kufru s Didinkou by zvládnul, páč
ta se mu moooc líbila, neustále před ní ležel na
zádech a pak se divil, když si ho dámička ani
nevšimla :-D Jediný, kdy jsme oba musely s Anet
hlídat, byl večer, kdy oba usnuli nebo si prostě lehli na
své vybrané místečko, to
hlídání chtělo, páč si oba svá
místečka hlídaly, ale že by to byla nějaká
tragédka, to rozhodně tedy neeeeeeeeeee :-). Cesta na chajdu
nám trvala cca dvě hodinky, místo určení byl pidi
kousek od Týna nad Vltavou, tedy v Kolodějích nad
Lužnicí a ještě jsme musely zastavovat u benzínky,
protože Pavlínka dostala hladínek a musela si okamžitě
koupit nějakou bagetku a sendvič, jinak by prostě den nepřežila no !!
:-D
Po příjezdu psíci věděli kolik uhodilo, okamžitě se
rozeběhli po krásné zahradě a začali řádit,
opravdu nečekali na nic ani vteřinku :o)) Já šla
mezitím prozkoumat chatičku a mooc se mi líbila, jooo
takovou bych taky jednou chtěla mět :-) Vybrala jsem si místečko
na spaní v obýváku na matraci, Anet mě
lákala, že v pokoji by se spalo líp, ale já se
znám, v noci pořád putuju na záchod a ještě
na víc první noc nespím vůbec nikde, to by si
chuděrky holky užily !! :-D. Ačkoliv jsme tedy vyjeli takhle do
přírody, nepojala jsem těch pár dnů jakože extra
výletových, pojala jsem to opravdu jako
maximální relax s krátkýma prochajdama
(přece jen prochajdy být musí, držet psíky jen a
jen na zahradě by mě ani moc nebavilo :o). První den jsme se
tedy nedostali nikam, jen kousek po cestě a to už za tmy, ale zas můžu
říct, že to psíkům opravdu stačilo, páč ti už
sotva pletli nožičkama z toho řádění :-).
Další den, tedy v úterý už jsme se s Anet
ale přece jen krapítko hnuly, i když obrovská lenost
přepadla nás obě a měly jsme co dělat, abychom se donutily :-D.
Dopoledne proběhla prochajda po krásné louce, kde jsem
měla všechny na volno, až na Lijánku, ta teda byla
opravdu ve svém živlu a Anet poznala, jaké to je, když
Lija nereaguje ani na to, když se jí dává dobrůtka
:-D. Na louce si jinak všichni ostatní krásně
zařádili, Majky prohnal Didinku, i když ta by nejradši,
kdyby to byla Lijánka, protože tyhle dvě si padly do oka opravdu
okamžitě a to jak si hrály doma, to je opravdu
nepopsatelné, naštěstí bude videjko, takže to bude
i k vidění, to bylo prostě vážně neskutečný :-D.Po
dopolední prochajdě nás čekala příprava oběda, kdy
jsem se já ujala hezky přípravy masíčka a Anet si
vzala do parády brambory, ze kterých udělala
americké a moooc dobré, s mým masíčkem
alá na kari, no prostě výtečné :o). Odpoledne jsme
vyrazili do lesa, to už jsem nandala psíkům kšíry,
stačilo aby Anet řekla, že se sem tam přes cestu ukáže srnka a
bylo jasno :-D. Navíc opravdu všude byly
vyvěšené papíry, že jak bude hnás pes či
kočka zvěř, bude zvíře zastřeleno a to jsem opravdu riskovat
nechtěla, ani to, že vím, že mám téměř neloveckou
smečku, mi za to nestálo :o). Okruh nebyl velký, bylo to
pár kilometrů, ale ujít to s celou smečkou na
vodítku, to byla docela legranda :-D Díííky
za to, že psíky učím, že pokud se jde z kopce, jdu
první a nikdo mě nepředbíhá, s tím jsem
začala nedávno a musím říct, že to opravdu funguje
a celá smečka mi jde ukázněně za patičkama :o)).
Zvířátka jsme sice za cestu neviděly žádné,
ale Lija se tvářila jako že bez vodítka už by byla
dávno za horama, takže věřím, že je tam toho opravdu
hodně :-D. No a zbytek dne se opět řádilo a řádilo a nic
než řádilo na zahrádce :-) Teda chvilku se taky spinkalo,
ale toho moc nebylo :o). Večír k telce Anet udělala
výborné toustíky, jen je nějak zlobil toustovač,
takže se mi doneslo toustíků se šunkou uvnitř, sýr
zůstal na toustovači :-D Ovšem to bylo ještě nic proti
toustíkům další den :-D.
Na středu byl plán, vyrazit autíkem do nedalekého
Týna nad Vltavou, což nechápu jak se nám
povedlo, ale skutečně jsme tam dorazili :-D Aby jste rozuměli,
naše lenost byla totiž ještě větší než
předchozí den :-D. Ale aspoň už jsem prospala noc :o).
Psíky jsme naskládaly do auta v čase kolem oběda a
vyrazilo se. Na místě určení jsme byli všichni za
chviličku, kousek jsme se prošli na vodítku a za chvilku
už jsme byli na krásné příjemné cestičce,
která vedla kolem vody, to bylo místečko, kde mohla
být na volno i Lijánka, takže naprostá idylka :-)
Cesta to opět nebyla dlouhá, opět to bylo na pár
kilometrů, ale jak už jsem psala na začátku, záměrem
nebylo ujít co nejvíce, ale opravdu si odpočinout a to se
myslím povedlo (tedy až na ten můj závěr :o( ) Než jsme
došli k autíku, Anet vzala v místní
restauraci čínu a pak už se honem spěchalo, aby jídlo
nevychladlo :-D. To se nám samo i povedlo, jídlo jsme
jedly ještě horké, ale kdybych věděla, co mě čeká,
určitě bych ho oželela, ačkoliv bylo vynikající :-D.
Zbytek dne opět probíhal s pejskama na zahradě, popřípadě
si tam psíci řádili sami a mi čučely na pohádku
:o). Abych můj žalůdek pořádně dodělala, nacpala jsem se
ještě troškou brambůrek a večer snědla opět nějaké
ty toustíky :-D. Anet jsem poradila, že koupím eidam, že
ten určitě nevytejká do toustovače, že ten zůstává
v toustech a nic nezašpiní, fakt je, že já tu
zkušenost opravdu mám, nicméně tento toustovač měl
krapet jiný názor a tak, jestli včéra vytekl
sýr z toustů jen tak zlehka, tak dneska vytekl komplet a
navíc se tam totálně připálil nejen ten sýr
ale taky chleby samotné :-D. Ten večer už mi
bříško lehce protestovalo, ale nepřikládala jsem
tomu žádnou váhu, tu jsem začala přikládat až v
půl jedné ráno, kdy jsem začala lítat na
záchod a k postýlce jsem si musela přiložit
kyblíček :-! Teeeda takhle mizerně mi nebylo opravdu ani
nepamatuju, můj obličej zářil chvíli mrtvolně bíle
a za chvilku zas zářivě zeleně, no niic příjemného
:o( Na čtvrtek byl naplánovaný odjezd,
naštěstí až na odpoledne, takže jsem měla čas
polehávat, pospinkávat, psíci byli vzorní,
ti si jak jinak než hráli venku :-) Anet vzala na chviličku Didi
ven a vzala s sebou i špionku a já se mezitím dala
maličko do kupy, alespoň do takového stavu, abych mohla
trošku pomoct s úklidem :o). Každopádně
zpáteční cesta mě děsila, věděla jsem, že to pro žalůdek
nebude to pravé ořechové :-D. Ale kupodivu krize
přišla až při závěrečném projíždění
okrsek, těsně před příjezdem k Anetce domů, tam jsem musela zas
na chvilku vypustit psíčky a trošku si odpočinout, abych
zmákla závěr do Vršovic :o) Anet byla
úúžasná, jela perfektně a hodila nás hezky
až před baráček, kde jsem se teda ani skoro nestačila rozloučit
a poděkovat, páč jsem málem nedoběhla domů :-D A to byla
také příjemná záležitost, když
musíte s pěti psi vyběhnout do prvního patra, odhodit
bágly, vytáhnout klíče, ruce se klepou, takže
nelze najít správný klíč, pak odemknout
velké masivní mříže a následně
další dva zámky u dveří a do toho smečka
začne nadávat, že by jako rádi všichni jedli a co
mi tak trvá :-D Ale zvládla jsem to !!!! :-D Teď při
psaní článku už je mi vcelku dobře, teď už mi to
příjde i humorné :-D.
Každopádně samozřejmě moooooooc děkujeme Anetce, že nás
sebou takhle s Didinkou vzaly a že kdykoliv pojedeme znovu a mooooc
rádi :-) Protože akcičky takhle mimo Prahu, ty jsou prostě nej,
Prahu už máme prošlou, tady už není nic
zajímavého, tohle je prostě nejlepčejší
:o))) A taky se moc těšíme, až k Anet a Didi přibyde
nový přírustek, malý tollerek Amigo, rozhodně se
na něj pojedeme podívat a pořádně ho zkontrolovat ! :-)
Anet hoodně dlouho bojovala o druhého psíka a konečně se
jí to povedlo a já jí to hrozně moc přeju, bude
určitě maximálně nejvíc krásnej !!! :)) No a
to
je pro dnešek vše
přáááátelé a teď už
zbývá jen galérka z těch pár dnů,
myslím, že se mi povedly i vtipné fotečky :-D: