Na chatičce s Didinkou

Protože máme s psíkama rádi změny a úplně nejlepší je, když můžeme vyrazit z domova na vícero dnů, neváhala jsem ani vteřinku, když nám Anetka od Didinky nabídla, jestli nechceme jet k nim na chatičku :o) Jen jsme pořád nemohly najít ten správný termín, ale i to se nakonec zadařilo a já mohla sbalit batůžek sobě i pejskům a v pondělí 14. září jsme si to frčeli do Hostíku (kam nás díky bohu vzala moje ségruš, páč já byla nabalená, jak kdybych odjížděla na měsíc :-D), kde už na nás čekala Anet a vzala nás domů, kde na nás pro změnu čekala i Didinka :). Vypustila jsem psíky z auta, aby se hezky s Didinkou přivítali, aby na ní nedoráželi rovnou v autě, přece jen je Didinka jedináček a potřebuje trošku prostoru, i když to už se jí taky brzy změní, brášku Amiga má na světě, teď už jen počkat, než bude dostatečně velký a bude moct odejít do nového domova, tedy za Didinkou, jupííííííííííííí :-). Po chvilce, co se všichni psíci vyřádili na zahrádce, jsme usoudily, že můžeme jet, Anet upravila zadní sedačky, aby se do autíka vešli všichni a já si Majkýska vzala tradičně pod nožky, kde okamžitě usnul :-) I když mám dojem, že by to skoro ani nebylo třeba, Majky je teď skutečně vzorný, v parku je sice pár psíků, které nemusí a to už se nezmění, ale venku je teď určitě lepší, dokonce jsem zaznamenala, že se sám přiblíží k cizímu psíkovi a očmuchne si ho a pak jde bez zájmu dál, žádná křeč a tím pádem jsem i já v klidu a i to je asi znát :-) Takže i jízdu v kufru s Didinkou by zvládnul, páč ta se mu moooc líbila, neustále před ní ležel na zádech a pak se divil, když si ho dámička ani nevšimla :-D Jediný, kdy jsme oba musely s Anet hlídat, byl večer, kdy oba usnuli nebo si prostě lehli na své vybrané místečko, to hlídání chtělo, páč si oba svá místečka hlídaly, ale že by to byla nějaká tragédka, to rozhodně tedy neeeeeeeeeee :-). Cesta na chajdu nám trvala cca dvě hodinky, místo určení byl pidi kousek od Týna nad Vltavou, tedy v Kolodějích nad Lužnicí a ještě jsme musely zastavovat u benzínky, protože Pavlínka dostala hladínek a musela si okamžitě koupit nějakou bagetku a sendvič, jinak by prostě den nepřežila no !! :-D

Po příjezdu psíci věděli kolik uhodilo, okamžitě se rozeběhli po krásné zahradě a začali řádit, opravdu nečekali na nic ani vteřinku :o)) Já šla mezitím prozkoumat chatičku a mooc se mi líbila, jooo takovou bych taky jednou chtěla mět :-) Vybrala jsem si místečko na spaní v obýváku na matraci, Anet mě lákala, že v pokoji by se spalo líp, ale já se znám, v noci pořád putuju na záchod a ještě na víc první noc nespím vůbec nikde, to by si chuděrky holky užily !! :-D. Ačkoliv jsme tedy vyjeli takhle do přírody, nepojala jsem těch pár dnů jakože extra výletových, pojala jsem to opravdu jako maximální relax s krátkýma prochajdama (přece jen prochajdy být musí, držet psíky jen a jen na zahradě by mě ani moc nebavilo :o). První den jsme se tedy nedostali nikam, jen kousek po cestě a to už za tmy, ale zas můžu říct, že to psíkům opravdu stačilo, páč ti už sotva pletli nožičkama z toho řádění :-). Další den, tedy v úterý už jsme se s Anet ale přece jen krapítko hnuly, i když obrovská lenost přepadla nás obě a měly jsme co dělat, abychom se donutily :-D. Dopoledne proběhla prochajda po krásné louce, kde jsem měla všechny na volno, až na Lijánku, ta teda byla opravdu ve svém živlu a Anet poznala, jaké to je, když Lija nereaguje ani na to, když se jí dává dobrůtka :-D. Na louce si jinak všichni ostatní krásně zařádili, Majky prohnal Didinku, i když ta by nejradši, kdyby to byla Lijánka, protože tyhle dvě si padly do oka opravdu okamžitě a to jak si hrály doma, to je opravdu nepopsatelné, naštěstí bude videjko, takže to bude i k vidění, to bylo prostě vážně neskutečný :-D.Po dopolední prochajdě nás čekala příprava oběda, kdy jsem se já ujala hezky přípravy masíčka a Anet si vzala do parády brambory, ze kterých udělala americké a moooc dobré, s mým masíčkem alá na kari, no prostě výtečné :o). Odpoledne jsme vyrazili do lesa, to už jsem nandala psíkům kšíry, stačilo aby Anet řekla, že se sem tam přes cestu ukáže srnka a bylo jasno :-D. Navíc opravdu všude byly vyvěšené papíry, že jak bude hnás pes či kočka zvěř, bude zvíře zastřeleno a to jsem opravdu riskovat nechtěla, ani to, že vím, že mám téměř neloveckou smečku, mi za to nestálo :o). Okruh nebyl velký, bylo to pár kilometrů, ale ujít to s celou smečkou na vodítku, to byla docela legranda :-D Díííky za to, že psíky učím, že pokud se jde z kopce, jdu první a nikdo mě nepředbíhá, s tím jsem začala nedávno a musím říct, že to opravdu funguje a celá smečka mi jde ukázněně za patičkama :o)). Zvířátka jsme sice za cestu neviděly žádné, ale Lija se tvářila jako že bez vodítka už by byla dávno za horama, takže věřím, že je tam toho opravdu hodně :-D. No a zbytek dne se opět řádilo a řádilo a nic než řádilo na zahrádce :-) Teda chvilku se taky spinkalo, ale toho moc nebylo :o). Večír k telce Anet udělala výborné toustíky, jen je nějak zlobil toustovač, takže se mi doneslo toustíků se šunkou uvnitř, sýr zůstal na toustovači :-D Ovšem to bylo ještě nic proti toustíkům další den :-D.

Na středu byl plán, vyrazit autíkem do nedalekého Týna nad Vltavou, což nechápu jak se nám povedlo, ale skutečně jsme tam dorazili :-D Aby jste rozuměli, naše lenost byla totiž ještě větší než předchozí den :-D. Ale aspoň už jsem prospala noc :o). Psíky jsme naskládaly do auta v čase kolem oběda a vyrazilo se. Na místě určení jsme byli všichni za chviličku, kousek jsme se prošli na vodítku a za chvilku už jsme byli na krásné příjemné cestičce, která vedla kolem vody, to bylo místečko, kde mohla být na volno i Lijánka, takže naprostá idylka :-) Cesta to opět nebyla dlouhá, opět to bylo na pár kilometrů, ale jak už jsem psala na začátku, záměrem nebylo ujít co nejvíce, ale opravdu si odpočinout a to se myslím povedlo (tedy až na ten můj závěr :o( ) Než jsme došli k autíku, Anet vzala v místní restauraci čínu a pak už se honem spěchalo, aby jídlo nevychladlo :-D. To se nám samo i povedlo, jídlo jsme jedly ještě horké, ale kdybych věděla, co mě čeká, určitě bych ho oželela, ačkoliv bylo vynikající :-D. Zbytek dne opět probíhal s pejskama na zahradě, popřípadě si tam psíci řádili sami a mi čučely na pohádku :o). Abych můj žalůdek pořádně dodělala, nacpala jsem se ještě troškou brambůrek a večer snědla opět nějaké ty toustíky :-D. Anet jsem poradila, že koupím eidam, že ten určitě nevytejká do toustovače, že ten zůstává v toustech a nic nezašpiní, fakt je, že já tu zkušenost opravdu mám, nicméně tento toustovač měl krapet jiný názor a tak, jestli včéra vytekl sýr z toustů jen tak zlehka, tak dneska vytekl komplet a navíc se tam totálně připálil nejen ten sýr ale taky chleby samotné :-D. Ten večer už mi bříško lehce protestovalo, ale nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, tu jsem začala přikládat až v půl jedné ráno, kdy jsem začala lítat na záchod a k postýlce jsem si musela přiložit kyblíček :-! Teeeda takhle mizerně mi nebylo opravdu ani nepamatuju, můj obličej zářil chvíli mrtvolně bíle a za chvilku zas zářivě zeleně, no niic příjemného :o( Na čtvrtek byl naplánovaný odjezd, naštěstí až na odpoledne, takže jsem měla čas polehávat, pospinkávat, psíci byli vzorní, ti si jak jinak než hráli venku :-) Anet vzala na chviličku Didi ven a vzala s sebou i špionku a já se mezitím dala maličko do kupy, alespoň do takového stavu, abych mohla trošku pomoct s úklidem :o). Každopádně zpáteční cesta mě děsila, věděla jsem, že to pro žalůdek nebude to pravé ořechové :-D. Ale kupodivu krize přišla až při závěrečném projíždění okrsek, těsně před příjezdem k Anetce domů, tam jsem musela zas na chvilku vypustit psíčky a trošku si odpočinout, abych zmákla závěr do Vršovic :o) Anet byla úúžasná, jela perfektně a hodila nás hezky až před baráček, kde jsem se teda ani skoro nestačila rozloučit a poděkovat, páč jsem málem nedoběhla domů :-D A to byla také příjemná záležitost, když musíte s pěti psi vyběhnout do prvního patra, odhodit bágly, vytáhnout klíče, ruce se klepou, takže nelze najít správný klíč, pak odemknout velké masivní mříže a následně další dva zámky u dveří a do toho smečka začne nadávat, že by jako rádi všichni jedli a co mi tak trvá :-D Ale zvládla jsem to !!!! :-D Teď při psaní článku už je mi vcelku dobře, teď už mi to příjde i humorné :-D.

Každopádně samozřejmě moooooooc děkujeme Anetce, že nás sebou takhle s Didinkou vzaly a že kdykoliv pojedeme znovu a mooooc rádi :-) Protože akcičky takhle mimo Prahu, ty jsou prostě nej, Prahu už máme prošlou, tady už není nic zajímavého, tohle je prostě nejlepčejší :o))) A taky se moc těšíme, až k Anet a Didi přibyde nový přírustek, malý tollerek Amigo, rozhodně se na něj pojedeme podívat a pořádně ho zkontrolovat ! :-) Anet hoodně dlouho bojovala o druhého psíka a konečně se jí to povedlo a já jí to hrozně moc přeju, bude určitě maximálně nejvíc krásnej !!! :))  No a to je pro dnešek vše přáááátelé a teď už zbývá jen galérka z těch pár dnů, myslím, že se mi povedly i vtipné fotečky :-D:

GALÉRKA